Všemina
V r. 1728 si obec Všemina pořídila pečetní typář. Je to mosazný kotouč o průměru 26 mm přecházející v osmihranné železné držadlo o výšce 53 mm.
V pečetním poli je mezi dvěma linkami (vnější málo zřetelná) opis: PECET DEDINI FOSEMINI ANO M728. Uprostřed je znakové znamení: z návrší vyrůstající jehličnatý strom.
Z jiných zpráv víme, že r. 1728 byl fojtem Václav Kučera a purkmistrem Jiřík Holub. Usedlost Václava Kučery se zároveň stala novým zákupním fojtstvím. Dalšími fojty pak byli: Martin Gajdošík, Jan Kučera, Jiří Kučera, Jan Kučera a Josef Kučera.
Panský dvůr fungoval ve Všemině až do r. 1789, kdy ho vrchnost prodala bez robotních povinností dvěma bratrům Jiřímu a Kristiánovi Seidlům.
Počátkem 19. století vedla obec Všemina dlouholetý spor o hranice a les”Títěž” s obcí Neubuz. Konečné rozhodnutí vydal r. 1835 krajský soud v Uherském Hradišti, který rozhodl ve prospěch Neubuzi, protože Všemina nepředložila žádné věrohodné důkazy o držbě.
Zrušením poddanství r. 1848 vyvstala potřeba nově zorganizovat soudní a politickou správu, kterou na místní úrovni do té doby vykonávala patrimoniální správa. V soudní oblasti byla Všemina začleněna do soudního okresu Vizovice od r. 1848 až do r. 1949. V oblasti politické správy byl vývoj poněkud složitější: Všemina postupně spadala do působnosti okresů Uherský Brod (1850-1855), Vizovice (1855-1868), Holešov (1868-1935) a Zlín (1935-1949).
Rok 1848 znamenal zásadní změnu ve fungování obecní správy. V každé obci se povinně zřizovaly dva orgány samosprávy, obecní výbor a obecní představenstvo, které se skládalo z purkmistra (později starosty) a dvou radních. Z této doby se nám bohužel zachovalo jen minimum zpráv a tak jen víme, že r. 1878 byl starostou obce František Martínek.
Počátkem 80. let 19. století se začalo mluvit o nutnosti vybudovat novou školní budovu. Uběhlo ještě několik let, než se podařilo tento záměr za nemalých těžkostí realizovat. V r. 1889 byla slavnostním položením základního kamene zahájena výstavba nové školy, ale kvůli dalším potížím se kolaudace uskutečnila až 18. ledna 1890. Do Všeminy byla přiškolena obec Dešná, což se projevilo ve složení místní školní rady. V r. 1909 byla do té doby dvoutřídní škola rozšířena na trojtřídní a tento stav trval až do r. 1942, kdy byly zřízeny ještě tři postupné třídy navíc.
Podrobnější informace o volbách do místní samosprávy máme až z konce 19. století. V r. 1891 byl zvolen starostou obce Jan Polaštík a radními Jan Lukášík a František Kučera. Všichni tři byli ve svých funkcích potvrzeni novými volbami r. 1897. Při následujících volbách r. 1900 nastaly problémy, kvůli kterým nebylo možné zvolit obecní výbor a celá procedura se musela opakovat. Podobné problémy se opakovaly i r. 1910, kdy byly podány dva rekurzy a teprve na druhý pokus se podařilo sestavit obecní představenstvo. Starostou se stal Jan Martinů a radními Jan Lukášík a Jan Tomšů. Přes počáteční potíže se vybrané osoby patrně osvědčily, protože r. 1914 došlo ke změně jen na místě prvního radního, kterým se stal Jan Kučera.
Všemina byla typická zemědělská obec položená v chudém hornatém kraji. Není proto žádným překvapením, že se zde příliš nerozvíjela spolková činnost, vznikl pouze hospodářský spolek (1905) a později spořitelní a záloženský (1910), dále byla v obci záložna (1911), mlýn s pilou (1911) a hospoda (koncese z roku 1878). Pouze jepičí život měla školní spořitelna, která zanikla jen krátce po svém vzniku r. 1914.
První obecní volby po vzniku samostatné republiky se konaly r. 1919 na základě novelizovaného zákona o obecním zřízení (č. 76/1919 Sb.). Voleb se ve Všemině účastnily dvě politické strany: Československá strana lidová (získala 252 hlasů) a Strana křesťansko-sociální (111 hlasů). Jejich kandidáti se podělili o 15 míst v zastupitelstvu a 8 míst náhradníků. Obecní radu tvořili starosta František Štěpánů, náměstek František Chovanec a tři radní. Ze zákona vyplývala povinnost zvolit finanční komisi, do které polovinu členů jmenoval okresní úřad.
Jen o rok později se uskutečnily volby do Národního shromáždění, ve kterých bylo odevzdáno 363 platných hlasů. Drtivou většinu hlasů získala strana lidová (267 hlasů), která se tradičně těšila největší podpoře na venkově. Druhou v pořadí byla strana republikánská (58 hlasů) a pak následovala sociální demokracie (21), strana národně sociální (11), strana národně demokratická (4) a živnostenská (2).
Výsledky dalších parlamentních voleb jsou shrnuty do tabulky:
Volby voličů ČSD ČNS AGR ČSL KSČ ŽOS ČND Jiné
1925 433 15 10 340 46 10 1 13
1929 406 47 17 13 235 595 1 28
1935 478 17 20 82 283 39 26 56
Na první pohled je zřejmé, že po celou první republiku zcela dominovala preference strany lidové. Daleko za ní, ale pravidelně na druhém místě končila komunistická strana a značnou podporu měla, alespoň v některých letech, sociální demokracie a ve 30. letech agrární strana. Vliv ostatních politických uskupení byl celkem okrajový.
Podobnou situaci můžeme pozorovat i v preferencích komunálních voleb. V r. 1923 vypsala svoji kandidátku pouze strana lidová. Volba obecní rady musela být kvůli námitkám některých občanů odložena, ale koncem téhož roku byl zvolen starostou František Tomšů, jeho náměstkem František Chovanec. Oba dva zůstali ve svých funkcích i po volbách r. 1928, přestože se jich vedle strany lidové účastnily i strana živnostenská, křesťansko-sociální, komunistická a strana domkářů a malorolníků. Lidovci získali 5 mandátů, domkáři 1 a všichni ostatní po 3 mandátech.
Ve volbách r. 1932, kterých se účastnilo 7 stran, získaly mandáty strana lidová (7), dělnicko-domkářská (3), křesťansko-sociální (3) a občanská (2). Starostou byl zvolen Bohuslav Kučera a náměstkem i nadále zůstal František Kučera. K poslední personální změně na postu starosty došlo koncem r. 1941, kdy byl Fr. Kučera donucen rezignovat kvůli své účasti v československých legiích za 1. světové války a po průtazích byl novým starostou jmenován Adolf Dolanský, což bylo potvrzeno výnosem zemského úřadu v Brně 11.9.1942.
Pomocnými orgány obecní rady byly komise. Již výše jsem se zmínil o finanční komisi, která byla volena v každé obci. O vzniku dalších komisí rozhodovali členové obecní rady. Jejich počet zcela závisel na specifických podmínkách jednotlivých obci. Ve Všemině víme o existenci komise knihovní (1923), která měla na starosti správu obecní knihovny, uložené v místní škole, osvětové (1933), sociální (1936), pro chov hospodářských zvířat (1937) a lesní (1937). Válečné hospodářství si vyžádalo vznik komise pro sběr odpadků (1940), nouzové komise (1940) a mléčné komise (1940), která dohlížela na plnění povinných dodávek mléka a másla.
Spolková činnost se příliš nerozvíjela ani v podmínkách samostatné republiky. K již dřívě vzniklým spolkům přibyla pouze místní skupina Sdružení katolické omladiny Československé (1924) a rovněž katolický Orel (1924). V obci fungoval Červený kříž (1936) a byl založen Sbor dobrovolných hasičů (1936). Starostou sboru se stal František Tomšů a náčelníkem Stanislav Gargulák. V r. 1938 byla na obecní náklady postavena hasičská zbrojnice a zakoupena motorová stříkačka. Z obecních zaměstnanců víme jen o hajném (1935), strážníkovi (1938), ponocném (1939) a pokladníkovi (1945).
Obecní majetek tvořily menší výměry polí, luk, pastvin a lesů. Obci patřila také školní budova a hasičská zbrojnice. Zasedání obecní rady se konala v soukromých domech starostů, kde byl také uložen všechen písemný materiál.
V r. 1931 obec Všemina koupila od majitele lukovského velkostatku hraběte Josefa Seilerna necelých 53 ha lesa za 80000 Kčs. Na provedení této transakce si obec půjčila u občanské záložny ve Fryštáku 100000 Kčs.
Již v polovině 20. let probíhala úprava toků některých bystřin a r. 1930 byla provedena regulace Dřevnice a jejích přítoků, mimo jiné i Všeminky. Počátkem 30. let se začalo diskutovat o možnosti zavedení elektřiny v obci, ale prosazení tohoto plánu u konzervativních obyvatel bylo složité. K vlastní elektrifikaci části obce došlo až r. 1938, kdy bylo zároveň zřízeno i veřejné osvětlení. Již o rok dříve byl ve Všemině zaveden telefon. Celková elektrifikace obce se prováděla až r. 1940, kdy se občané z horní části vesnice přesvědčili o výhodách, které elektrický proud přinášel. V tomtéž roce se také podařilo zřídit autobusovou linku Slušovice – Vsetín. V letech 1941-1942 probíhal výkup pozemků kvůli rozšiřování silnice v obci.
Největší vojenskou aktivitu zažila Všemina až v posledních měsících války. Nejprve zde byly umístěny jednotky německé armády připravující se na nasazení na frontu a ty na samém konci války vystřídaly hlídky rozmístěné i na okolních kopcích. Jejich přítomnost způsobila kratší přestřelku s vojáky přicházející československé brigády. Všemina byla osvobozena 4.5.1945. Po osvobození ukončil obecní úřad svou činnost a jeho pravomoci převzal revoluční národní výbor.
Svátek má Marcela
Státní svátky a významné dny na dnešek:
Zítra má svátek Alexandra
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
O svaté Anselmeně semeno do země.
